Grešlak-stránky chovatelů grešlaků

J.W GRESSLAK  - CURICULUM VITAE     *1802  -  1907

 Narozen v rodině malorolníka WALTRA GRESSLAKA v roce 1802.V roce 1825 vyženil malý mlýn, na potoce vlévajícím se do řeky Svodnice, na okraji města Břeclav (Bresslau), v oblasti dnešních Padělků (dříve Kaelberhof).Dožil se úctyhodných 105let,proslul po celé tehdejší evropě,jako zapálený genetik-amatér.Velkým štěstím pro jeho následovatele a propagátory je to, že jeho blízkým přítelem byl Ignác Šechtl, kočovný fotograf, který se natrvalo usadil v katastru dnešní Staré Břeclavi, kde si jako nadšený průkopník fotografie,zařídil malý fotoateliér.

   Tato shoda okolností,způsobila to, že velká část života J.W.Gresslaka je zaznamenána na fotografickém papíru.

Díky této šťastné souhře náhod a ochotě rodiny Šechtlových, která nám umožnila vstup do svého archívu, publikujeme vzácné fragmenty ze života člověka, který způsobil revoluci ve světě přírodní kožešiny.                                 

Nechte se chvíli unášet nostalgií dávných let a vzdejte tichý hold člověku,jehož průkopnické pokusy předznamenaly a ovlivnily genetický výzkum současných vědeckých kapacit,z celého světa. Souhrou šťastných náhod se zachovala i jeho fotografie.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                              

Brzy po svatbě převzala pracovitá manželka Agáta veškeré pracovní povinnosti na svá bedra a porodila Gresslakovi dvě děti.  

První, holčičku, zapřažená v pluhu při hluboké jarní orbě a druhé, chlapce, při otáčení mlýnským kolem, během nízkého, letního stavu vody. Vnímavému a bádavému Gresslakovi najednou zůstává spousta volného času,který využívá při pokusech v kotcích, zbudovaných manželkou na mlýnském náhonu.

Z této doby se také datují první chovatelské úspěchy.Chov se úspěšně rozrůstá a grešlaci se stávají nezanedbatelným přínosem do chudičkého rodinného rozpočtu.Agáta má stále více volného času na svoji práci a brzy jsou do vzkvétající farmy zapojeny i děti.

Na více než dvě děti, nezbyl zaneprázdněnému Gresslackovi čas. Zcela ho pohltily další genetické pokusy a chovu grešlaků se začalo dařit.          V roce 1830,došlo k události, která rozvířila stojaté vody poklidného života v Břeclavi a rozdělila ji na dva tábory. Příznivce a odpůrce grešlačí farmy J.W.Gresslaka. Došlo totiž k podhrabání a úniku chovného grešlačího páru a následnému přemnožení grešlaka v okolí Břeclavi. Příznivci, kterých byla většina, argumentovali dostupným, levným oblečením a dostatkem masa, na doposud chudičkých domácích stolech. Odpůrců bylo sice méně, ale bohužel se mezi nimi ocitl i starosta obce Cyril Magál. Přemnožení grešlaci, kteří neměli v okolí přirozeného nepřítele ,brzy svými norami podvrtali celé území  Břeclavi a neoprávněně vnikli i do vinného sklípku samotného starosty,kde způsobili obrovské škody. Vrcholem a hlavním argumentem všech odpůrců, se stalo podhrabání Břeclavského polního letiště. Podvozek letadla, ve kterém přilétal František Křižík na návštěvu Břeclavi, se při přistání probořil a letadlo havarovalo. Naštěstí se nikomu nic nestalo a samotný Křižík odnesl tvrdé přistání jen mírným šokem. J.W.Gresslak byl odsouzen, však díky bohu jen k podmíněnému trestu, přemnožení grešlaci byli zlikvidováni pomocí otrávených návnad a Gresslakova manželka opatřila všechny kotce hlubokou, betonovou podezdívkou. Několik grešlaků otráveným návnadám uniklo a jejich potomci brzy osídlili povodí řek na celé Moravě, odkud se rozšířili i do Čech. J.W. se starostovi osobně omluvil a jeho manželka vykopala Cyrilu Magálovi nový dvoukomorový sklep. 

Grešlak se rychle stává fenoménem celé Moravy a chov se začíná prosazovat i v nedalekých Čechách.

Na Moravě již grešlačí kožešina zcela nahrazuje tradiční břeclavské kroje a dostává se do povědomí více a více lidí.

Grešlak se stává součástí života břeclavských obyvatel a na nějaký čas se ocitá i v břeclavském erbu.  Nastává nová éra v životě J.W.Gresslaka. Levné a přesto kvalitní kožky skupují kožešníci z celé tehdejší Evropy. Nově vzniklá firma MAGÁL a GRESSLAK, prostřednictvím stánku na 1.veletrhu v Brně dobývá celý svět. Sobolí farmy v carském Rusku krachují, kožešiny ze stříbrných lišek, norků, hranostajů a vyder se stávají bezcenným brakem.Po celých Čechách vznikají nové farmy, J.W.Gresslak píše svou knihu Grešlak od A až do Z a o využití grešlaka se začíná zajímat i armáda.Grešlačí hnojivo se začíná pokusně používat při hnojení obilovin.  

Na snímku formulář výzkumné farmy obilovin v Řitonicích. Po pravé ruce ing. Duška obilovina prihnojovaná pokusnou směsí z grešlačích extrementů, po levé ruce hnojeno běžnou chlévskou mrvou! Připravuji  pokračování krátkých fragmentů ze života J.W.Gresslaka. Nyní zpracovávám návštěvu Františka Křižíka u J.W. a co nejdříve uveřejním skutečnosti, které budou pro širokou veřejnost jistě překvapením.................

Pavel Zelí Konečný 

Použité materiály:             Archiv fy Šechtl a Vosečka

                                          J.W.Gresslak: Grešlak od A až do Z

                                          Archiv matriky města Břeclavi

                                          A.Potapov: Kožešinová krize v carském Rusku